Písničkář Karel Plíhal z té lepší (oficiální) stránky. Desky, fotky, texty, tabulatury, písničky, klipy, otázky a odpovědi, kontakty.

www.karelplihal.cz

Pocity a obrázky, říká Karel Plíhal o své nové desce

S písničkářem Karlem Plíhalem jsem se sešel v jedné vinohradské kavárně, abychom pohovořili zejména o jeho čerstvém albu Vzduchoprázdniny. „Odhlásil jsem internet,“ vybafl na mě v jedné z prvních vět, věren pověsti člověka, který umí překvapit. „A co? Teď ´každé ráno běžíš honem/do kaváren, kde maj Wi-Fi´?“ reagoval jsem slovy písničky Každé ráno, jedné z perel zmíněného alba. Pobaveně se pousmál: „Tuhle písničku jsem napsal u stolu, kde zrovna sedíme.“ No, tak to nám ten rozhovor dobře začíná?

Tvá předchozí autorská deska - Kluziště - vyšla před dvanácti lety. Písničky alba Vzduchoprázdniny vznikaly celých těch dvanáct let?

To se mně sešlo, jak jsem měl rok a půl pauzu, což už je - já nevím - čtyři roky? Pauza vznikla proto, že jsem předtím hodně koncertoval, opakoval jsem se a přestalo mě to bavit. Potřeboval jsem si všechno nějak srovnat a pokusit se udělat něco novýho. Ale poznámky a nápady mám v hlavě už deset let, aj víc. Já takhle píšu odjakživa. Když mám pocit, že jsem ten nápad schopen nějak rozvinout, tak se do toho pustím. To už je spíš ale zábava, to není… nějaká srdceryvná činnost.

A co muzika? Říkal jsi, že v poslední době děláš texty na hotovou hudbu.

Na to mě navedl Josef Kainar, který psal krásné texty na hotové melodie, myslím ty standardy, ten pop z 30. a 40. let. U každé melodie, která mě napadne, vím, o čem bude, takže v podstatě čekám, až se mi to nějak spojí. Kainar se mi líbil v tom, že on co věta, to nějaký nápad. Prostě? on co dělá, není jenom nějaká pointa a spousta výplně. On to má celé… libové, žádnej tuk. Takže ho beru jako svého učitele a myslím, že psát je i pro mě, v mém věku, velká zábava.

V momentě, kdy jsi skončil s hrací pauzou, už jsi měl všechny písničky hotové?

Ne, začal jsem hrát písničky - asi sedm - které byly úplně hotové. Ty, co byly před dokončením, jsem další tři roky dodělával.

Překvapilo mě, že jsi nahrál desku úplně bez hostů. Jednak není u písničkářů zrovna obvyklé, aby na desku dali „pouze“ to, jak znějí na koncertech, jednak vím, jak jsi u předchozích desek - třeba Kluziště - aranže velice promýšlel?

Já jsem ty písničky zkoušel zaranžovat… a určitě by byly líbivější. Ale pak jsem to smazal. Protože všechno se oposlouchá, nevložil jsem tam nic nového, co by písničky nějak pozvedlo, naopak jsem zjistil, že zanikají texty. Kdybych byl zpěvák, který má opravdu zvučný hlas, jak třeba Redl nebo Nohavica - ti snesou aranžované desky, protože je uzpívají. Já ten dar nemám, tak musím vycházet z toho mála, co mám k dispozici. Kytara se neoposlouchá. Chtěl jsem, aby kytara korespondovala se slovy. I kytary se čistily, původně byly složitější, až jsem nechal jen jádro.

Přijde mi, že tvoje nejnovější kolekce má méně jednoznačně vypointovaných písniček, že musí posluchač častěji dávat větší pozor.

To člověk neovlivní. Těžko říct, ale tenhle svět mně momentálně vyhovuje, nejspíš se obracím k pocitům a obrázkům víc, než k pointám. Každý si z desky může vybrat, co je mu nějak blízké. Deska nemá žádný záchytný bod stran celkové koncepce, je to prostě moje nitro v současnosti, tímhle způsobem převedené.

První koncert šňůry k novému albu byl v Semaforu: to asi nebyla náhoda…?

Já jsem měl teď v září třicet let, co hraju sám, tak jsem si řekl, že si udělám radost, že si zahraju v Semaforu. Já jsem na písničkách Suchého a Šlitra vyrůstal a co si budeme povídat, bez vlivu těch pánů bych asi těžko vůbec někdy něco začal psát. Odjakživa se mi líbila poetika pana Suchého plus vkusné melodie pana Šlitra, kterými ty krásné texty podtrhl. Řekl jsem si, že panu Suchému tímhle způsobem poděkuju. Snad to žádná nabubřelost z mé stany nebyla, abych se předváděl před panem Suchým. Stejně jsem mu na pódiu nic neřek, až pak v soukromí: že hrozně děkuju za to, že je a že je úžasnej. Nejšťastnější jsem byl, když mi řekl, že se mu nové písně moc líbily, že jdou dál. On zná moje desky, takže s tím už se dá spát pár nocí… Bylo to pro mě víc než nějaké kladné recenze. Měl jsem velikou radost.

Tomáš Hrubý

(E15, 12.10.2012)

zpátky na Vzduchoprázdniny