Básník, ten má právo veta

K. Plíhal / K. Plíhal

Básník, ten má právo veta, může s klidem v minutě
na místě, kde stála teta, nechat plavat labutě,
a tu tetu jednou větou na Venuši zanese
a Venušané s mojí tetou budou samá recese, hej,
a Venušané s mojí tetou budou samá deprese.

Neboť tetička jim řekne fóry, co by jinde neřekla,
upeče jim buchet hory, což by jinde nepekla,
a v každé buchtě bude skryta jedna malá naděje
a ten, kdo jí do polosyta, od srdce se zasměje,
ten, kdo jí do polosyta, od srdce se zasměje.

A kdo žere jako zvíře, jak ti hoši z Venuše,
nevejde se do talíře a po zemi pokluše,
na Venuši vzniknou zmatky - všichni plní naděje,
proto vrátím tetu zpátky, ať je radši tam, kde je,
proto vrátím tetu zpátky, ať nám taky prospěje.

Básník, ten má právo veta, co se týče vesmíru,
ale v tomhle konci světa může psát jen na míru,
proto teta bude jenom tetou a Venuše Venuší
a blbost bude nad planetou vnášet smutek do duší.