Kopeček

K. Plíhal / K. Plíhal

Slunce kdesi mezi lesy
spadlo do studánky,
Pámbu mlčí, asi čte si,
tiše šustí stránky…
Jsme sami kdesi mezi lesy,
zmatení a čistí,
vánek tiše listuje si
ve spadaném listí…
Nad Kopečkem už se stmívá
kdosi zvony rozeznívá…
Já je slyším, Bože krutý,
jen tvá moudrá ústa ne,
dej mi aspoň zemřít u tý,
co tu po mně zůstane…
Světlo vidím, Bože krutý,
jen tvé moudré oči ne,
dej mi aspoň zemřít u tý,
co vedle mne spočine…
Bolest cítím, Bože krutý,
chybí mi tvé doteky,
dej mi aspoň zemřít u tý,
s kterou budu navěky…
Slunce kdesi mezi lesy
spadlo do studánky,
Pámbu mlčí, asi čte si,
tiše šustí stránky…