Kuře

K. Plíhal / K. Plíhal

Noční Prahou k metru Áčku
po svý každodenní túře
kráčí grilované kuře
vyšňořené v termosáčku,
jak si tak davem cestu klestí
a na Můstku přesedá,
tak naše utrápený štěstí
tiše sedá, kde se dá.....
Z nebe padá jasný bolid,
splní všechna tajná přání,
v bárech sedí starší páni,
snící o polibcích lolit,
starší dámy, co se pěstí,
ač je nikdo nehledá,
a naše utrápený štěstí
tiše sedá, kde se dá…
Zvony zvoní každou celou,
tiše klapou boží mlýny,
všude kolem straší stíny
těch, které už nesemelou…
Svatý Václav na náměstí
ztěžka z koně sesedá
a naše utrápený štěstí
tiše sedá, kde se dá…
Zneuznalí vodu kalí,
sní svůj sen o věčné slávě,
v parcích polehávaj’ v trávě
nesmrtelní pozůstalí..
Co ty jizvy na zápěstí,
Rusalko má přebledá,
to naše utrápený štěstí
tiše sedá kde se dá…
Kuře kráčí, kam, to neví,
hledí k zemi, křídly mává,
cesta Páně je ta pravá,
ač má obě ruce levý,
kroky v listí došelestí,
duše jinam přesedá,
tak jak to utrápený štěstí
tiše sedá, kde se dá…