Negalantní kuplet o posledním zvnonění

K. Plíhal / J. Žáček

Roky nám letí, Pánbůh s námi,
jako když práskne do koní,
co člověk zmešká, milé dámy,
sotva kdy ještě dohoní.

Přibývá vrásek, vadne kůže,
už je čas šetřit na věnce,
vzdejte to, už vám nepomůže
kvartální změna milence.

Co bylo k smíchu, dnes už tíží,
radosti mění pořadí,
jakoby člověk cloumal mříží,
a nikomu to nevadí.

Přibývá vrásek, všechny mladší
klidně si lížou nanuky,
člověk má dělat, na co stačí,
začněte myslet na vnuky.

Není to vůbec ničí vina,
každý má důvod pro stesky,
na plátně soukromého kina
hrajeme vlastní grotesky.