Podivná kometa

K. Plíhal / K. Plíhal

Podivná kometa se zjevila a hbitě
proklouzla hvězdářům skrz radarový sítě,
úplně průhledná a lehká jako peří,
ta, kterou vidí jenom ti, co na ni věří.

Lehce se otřela o Zemi hebkým chvostem,
Země se zachvěla, my cítili, jak rostem,
červíčci poddaní a kapky v kalný řece,
zpěváčci uzamčení do rezavý klece.

Po dlouhé nemoci zas ohromná chuť k jídlu
a láska usedla ke koncertnímu křídlu,
zazněla hudba, kterou člověk těžko složí,
vedle níž písně jsou jen partiové zboží.

Ruce se našly, prsty do sebe se spletly,
všechno se rozzářilo kouzelnými světly,
tisíce žárovek, a každá nejmíň sto watt,
a noční přízraky se stěží stihly schovat.

Kometa odlétla zas jinam do vesmíru,
už zase vyháníme lásku od klavíru,
prsty se rozpletly, jen občas dotek letmý,
a noční přízraky se těší, až se setmí.