Podzimní

K. Plíhal / K. Plíhal, J. Nohavica

Podzimní obloha dala se do gala, 
večerní vánek se do vlasů vplétá, 
a po tý obloze na křídle rogala 
s tím vánkem ve vlasech Markéta létá. 

Nebe je modrý jako mý džíny, 
tak jsme si zpívali s klukama zamlada, 
zmizely smutky a podzimní splíny, 
prostě to všechno, co Markéta nerada. 

Vysoko na nebe, hluboko do polí 
Markéta létá a přitom si zpívá, 
co oči nevidí, to srdce nebolí, 
je totiž podzim a brzo se stmívá. 

Zmizely splíny a přívaly pláče 
a s nima ty protivný přízraky z minula, 
připravte obvazy, dlahy a fáče, 
kdyby se náhodou se zemí minula.