Temná skrytá hmota

K. Plíhal / K. Plíhal

Hádali se lidé učení,
hádali se, zda-li je, či není
temná skrytá hmota všude kolem,
pak to spláchli tvrdým alkoholem…
Shůry mžourá Boží oko jen,
jak jdu z báru lehce znepokojen
s rozvázanou botou kolem plotu
a všude cítím temnou skrytou hmotu…
Člověk z toho všeho sklíčen je,
samé sympatické obličeje
a svět je stále stejný, zloba ta táž
a temnou skrytou hmotu nenahmatáš…
Chtěl bych umět lidi milovat,
prej stačí jen pár věcí dopilovat,
víno rozléváno, chleba drolen,
pro tu temnou hmotu všude kolem…
Hlava tiše pluje v oblacích
a tělo smlouvá s paní Gravitací,
jsem zpitomělá střela země-země
a temná skrytá hmota všude ve mně…