Vánoční

Napadl sníh, tahle bílá ti sluší, jen kolem uší ti začalo tát, nebeský řád aspoň na týhle trati občas i platí, co víc si můžu přát. Je v předsíni skříň a ve skříni skrýš o který určitě víš, nikdy mi nebylo míň, tím, že tě mám, vím, že bylo mi dáno, je dobojováno, už nezůstanu sám. Ať v tý zimě dál při mně stojí má láska tak běžná jak sova sněžná, vzácná a něžná až dojímá jako sníh o Vánocích. Tajemný host o cosi zacinká čímsi, pak odletí z římsy, neznámo kam, tím, že tě mám, vím, že bylo mi dáno, je dobojováno, už nezůstanu sám.