Vlak

K. Plíhal / K. Plíhal

Došlo uhlí, došla pára,
vlak nám umřel mezi poli
pod oblohou plnou velkých hvězd.
Dělíme se o cigára,
mlčíme a ticho bolí,
jen babka v kupé nepřestala plést.

Jehlice cinká o jehlici,
jak dva malí rytíři, co zkřížili své zbraně
kvůli té letité krasavici,
co je v AZ magazínu hned na první straně.

Došlo uhlí, došla pára,
Pánbůh ví, co bude s námi,
strojvůdce si serval stejnokroj.
Dělíme se o cigára,
a prsty té staré dámy
stále vedou nerozhodný boj.

Došlo uhlí, není šťáva,
klopýtáme mezi pražci,
jen babka v kupé sedí a plete dál.
Na poměry už nenadává,
podle ní jsme všichni šašci,
přece kolikrát už ten vlak s náma stál
a navíc, aspoň v klidu doplete ten šál,
dvoumetrový bleděmodrý šál,
čtyřmetrový bleděmodrý šál,
stometrový bleděmodrý šál,
tisíc a půlmetrový bleděmodrý šál…